Dreams Show Me the Right Way- 2.díl

6. ledna 2014 v 21:39 | LinDee |  Dreams Show Me The Right Way


Pohled Eleny:
Seděla jsem v baru a koukala z okna. Bylo prázdo, nikdo se neobjevil už dobou hodinu. Všude byla cítit vůně skořicové kávy z které se ještě kouřilo. Vzala jsem lžičku a začala vyjídat tu tenkou vrstvu pěny. Bylo nějak moc temno na to že byly tři hodiny. Lapmy tlumeně svítily a tvořili kolem mě kruh. Všechny svítily na mě. Setřela jsem si prstem pěnu z koutku a otočila se za zvukem zvonečku na dveřích. Divný, nikdy tam nebyl. Ale tenhle muž tu rohodně byl. Zase ten samí, jako každý den. Krasavec, sexy, upír. "Co tu zase děláš?" Zeptala jsem se. Ještě nikdy mi neodpověděl.
Mlčel a jen se na mě koukal. Od prvního setkání jsem jeho hlas slyšela jen jednou a už jsi ani nemůžu vzpomenout jak zní. Vím že byl medově sametový, ale zároveň tak moc chladný. Ten muž si sednul ke mě a prohlížel si mě. "Proč tě pořád potkávám? A proč zrovna tady. Nechi být i ve snech v práci. Nemůžeme si vybrat třeba park nebo tak něco?" Byla jsem stále okouzlená jeho pohledem, ale už jsem aspon mohla mluvit. Ale on si mě jen prohlížel. Tak jako vždy. Mlčel. "Řekneš něco?" Usmál se a mě začalo bít srdce jako splašené. "Jakto že jsi v každém mém snu? Nebo je to tvůj sen? Prosím jen něco pověz." Pomalu otvíral pusu, nemohla jsem se dočkat než ho zase uslyším, ale najednou se obraz začal šeřit a vše kolem mě bledlo. A pak zmizel.
"Eleno! Eleno vstávej, za půl hodiny máš být v práci." Houpala se mnou Charlie a pod nos mi strkala něco co vonělo šíleně sladce. "Ahhh." Otevřela jsem oči a viděla jsem čokoládový muffin její výroby. Což znamená že je to spíš jen kachle čokolády obalená v těstě. Něco co tě nakopne i kdybys nechtěla. "No dobré ráno spáči." Posadila jsem se ale nemohla se přestat mračit. "Zase?" Zeptala se. Ano je to už týden od prvního snu a sny se spíš zintenznují. "Pořád tam jen tak sedí a kouká. Jakoby nechtělvěřit že jsem živá. Já... Já nevím, je to divný, ale zdá se mi že ho znám. Jakobych ho chápala i přes to, že jsme si nikdy nepovídali." Odhodila jsem přikrývku a vyskočila na nohy.
"Další noční. Jer mě chce snad zabít." Zavrčela jsem když jsem šla směrem do koupelny. "No to víš, upíří město." "Kéž by tu vládnul někdo jiný než Marcel.Už mě štve." Pořád za mnou leze, někam mě zve a dělá mi návrhy. Uchylák. "Jede po tobě král New Orleans a ty jsi stěžuješ." Zakroutila hlavou a zasmála se. "Nemám o něj zájem. Spíš bych chtěla poznat toho... toho ze snu." "Zkusím namíchat nějaké bylinky a uvidíme. Třeba ti to pomůže něco zjistit." "Díky Charlie. Musím se připravit, ať nepříjdu pozdě. Ale nechápu proč se tam tolik těšim. Možná jsem na něco zapomněla nebo tak." Rychle jsem se rozloučila a vypadla z bytu.
Když jsem přišla do baru celá jsem byla rozjařená. Koukla jsem se na Jerův naštvaný obličej a hned jsem se omlouvala. "Já vím, já vím. Jdu pozdě, ale neboj, všechno dopracuju." Kývnul a hodilmi zástěru. "Marcus se po tobě ptal." Protočila jsem očima a radši nic neříkala, protože mi bylo jasný že nás poslouchá. "Tak který stůl mám obsoužit?" "Dvojku a čtyřku." Uvázala jsem si zástěru kolem pasu, vzala bloček a šla za zákazníky. "Dobrý den, omlouvám se že jste museli čekat." "Nic se neděje." "Co by jstesi dali?" "Já si dám espreso a tady slečna si dá capuchino." Zapsala jsem si to a šla k dalšímu stolu, to by mě ale nemohl polejt mráz.
Zastavila jsem se uprostřed kroku a koukala jako opařená. On se zastavil taky a nevěřícně na mě koukal. V očích měl překvapení, nechápavost. Bylo to jako špatný vtip, měla jsem chut se zeptat jestli tohle není skrytá kamera. Stála jsem tam s bločkem v ruce a s otevřenou pusou jsem na něm hledala známky toho, že to je jen další sen. Byl stejně tak nádherný a stejně tak sexy. Nemohla jsem na něj přestat zírat. Ty modré oči, ty plné rty, on byl ... on byl....Božský! "Aáá. Nicklaus Mikaelson dorazil. A jak vidím, narazil si na mou Elenu." "Nejsem tvoje." Řekla jsem s pohledem utkvělým stále na něm. Na Nicklausovi.
"To se ještě uvidí zlatíčko. Pojď Nicku, jdeme." Plácnul ho po rameni a odváděl pryč. Pořád jsem se nemohla hnout a jen jsem je pozorovala, jak si jdou sednout na jejich obvyklé místo. "Eleno. Eleno!" Mával mi rukou před očima Jeremy a až pak jsem se otočila. "Promiň, já ... Myslím že bych dneska měla být za barem. Já... no víš... Vem za mě stoly prosím." Dala jsem mu bloček a odběhla za pult. Tohle je vážně vážně divný. A to nemohl něco říct? On. On mě poznal!!! Pane Bože, on je vážně živej! On nebyl jenom sen. Snad nebláznim, jen ať to není další sen, prosím. Začala jsem dělat obědnávku pro stůl, který jsem stihla obsloužit. Otočila jsem se i s hrkama v rukou a když jsem se otočila málem mi spadly. "Pane Bože!" Vykvykla jsem a položila hrnky na tác.
"Kdo jsi?" Po tak dlouhé době jsem slyšela jeho hlas. Byl ještě krásnější. "Měby spíš zajímalo proč okupuješ moje sny." Řekla jsem nadlehčeně a on se mírně usmál. Spíš se to zdálo jako úšklebek. "To ty si pořád v mojí hlavě. Myslel jsem si že blázním, ale věděl jsem že tak špatně na tom nejsem." "Tak o co vlastně jde? Jakto že tě vidim hned jak zavřu oči a proč jsi vlastně tady?" Opřela jsem se o pult a nahnula jsem se k němu. "Jsem tu pro whiskey. S ledem." Mrknul a opřel se o jeden loket. Povzdechla jsem si a zakroutila hlavou. "Zdá se mi o tobě týden a jediný co řekneš je, že chceš whiskey." "Fajn. Tak mi dej ještě panáka vodky." Vykulila jsem na něj oči a nevěděla co mám dělat. Je to snad ůplnej blb nebo co? To mu je jedno že spolu už týden sdílíme sny?
Rychle jsem všechno nalila a práskla s tim o pult. "Tady to máš." Usmál se panáka podstrčil ke mě. "Toho panáka si dej ty. Vypadáš vynervovaně." Zírala jsem na něj jak si v klidu ochází a odfrkla si. Tak na to rychle zapoměň hošánku, tohle nevypiju, už jenom protožesi mi to objednal ty, jako namyšlenej kretén. "Eleno!" Otočila jsem se na Jera a ten se jen omluvně usmíval. "Marcel si tě žádá ke svýmu stolu a víš že jeho odmítnout nemůžu, takže..." Jasně a celej den už mám zkaženej, na dobro. Pořádně jsem se nadechla a pomalu šla ke stolu. V půlce kroku jsem se otočila a vzala toho panáka do ruky.
Rychle jsem to do sebe vyklopila a zakřenila se nad tou hořkostí. Oprášila jsem si ruce o zástěru a vydala se k tomu spropadenému stolu. "Co sibudete přát." Výhradně jsem se koukala jen na Marcela, abych se vyhnula pohledu mého krasavce ze snů. "Co kdyby sis k nám sedla?" "Mám práci." Marcel se zasmál tím jeho pošahaným smíchem a zvednul oči v sloup. "Pracuješ pořád Eleno." "Protože potřebuju peníze Marceli. Já nejsem královna tohohle příšernýho města." Chtěla jsem se otočit, ale chytil mě za ruku a udržel mě na místě.
"Ale mohla bys." Mrknul a mě se chtělo zvracet. "Ale nemám zájem. A teď mě nech pracovat." "Ani mě nehne zlatíčko." Nicklaus se nad tím vyloženě bavil. Usmíval se, ruku za hlavou a nohy skřížené. "Pojď si k nám sednout." "Musím pracovat." Zopakovala jsem stále se snažila odolat Nickově pohledu. "Já jsem tu král Eleno. Už dlouho ti tohle odmlouvání tolerovat nebudu. I moje trpělivost má meze." Zamračila jsem se na něj a vytrhla mu ruku. "Teď mi chceš vyhrožovat? Já vím co dokážeš Marceli. A strach z tebe nemám, tak si něco zkus, uvidíš." Marcel už vstával s nasraným pohledem, to mě už někdo chytil za ruku. Byl to on. Můj snový krasavec.
Podíval se na mě tím stejným pohledem jako v mých snech. Tím sexy co mě odrovnává. "Sedni si chvíli. Ten pokolík to pochopí." Nadechla jsem se a sedla si na vybízené místo. "Marcel na mě stejně naštvaně koukal a mě to bylo jedno. Z něho strach mít nebudu. "Marceli sedni si." Ještě chvíli si mě měřil pohledem, pak si sednul a usmál se. "Takže jsi konečně přijala moje pozvání." Věřil si. "Po pravdě to bylo jeho pozvání." Ukázala jsem na Nicka a mrkla na Marcela. "Měla by sis dávat pozor na pusu. To že jsi pěkná tě vždycky nezachrání." Chtělajsem zase něco odseknout, ale Nick mě přerušil. "Vypadá to, že ji budeš muset naučit úctě." "Jedinej ke komu cítím uctu, je moje babička a nemám v plánu do toho seznamu uvádět další jména. Fajn, pokecali jsme si, ale já jsem stejně v práci. Někteří musí vydělávat a né žít jenom snama, které se nakonec ukáží jako obří výplody fantasie."
Vrhla jsem po Nickovi pohled, který mi oplácel a vstala. Na tohle nemam nervy. Ale nezemřu, to bych ho dřív musela zabít. Marcel, je ten největší blbec, který kdy kde vládnul.

Dodatek: Doufám že se vám to líbilo a zanecháte komentáře. Budu moc moc vděčná, děkuju LinDee :*
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Který z Původních?

Kol <3 38.2% (154)
Nicklaus 39.2% (158)
Elijah 15.4% (62)
Rebekah 6.9% (28)
Esther 0% (0)
Mikael 0.2% (1)

Komentáře

1 bara bara | 6. ledna 2014 v 21:53 | Reagovat

:-)  :-)

2 Iva Iva | 6. ledna 2014 v 22:58 | Reagovat

Krása :-)

3 Erin Erin | 7. ledna 2014 v 7:01 | Reagovat

super...líbí se mi to víc a víc...těším se na další díl... ;-)

4 Krystý Krystý | Web | 7. ledna 2014 v 14:41 | Reagovat

Nádhera!

5 Misell :] Misell :] | E-mail | Web | 7. ledna 2014 v 14:58 | Reagovat

úžasný :) kdy bude další díl? :)

6 LinDee LinDee | Web | 7. ledna 2014 v 15:14 | Reagovat

[5]: Ještě nevím, ted toho mám hodně ve škole, ale snad co nejdříve. S všem moc děkuju. :*

7 Clare Clare | 7. ledna 2014 v 15:55 | Reagovat

krásný :-)

8 Molly Molly | 7. ledna 2014 v 16:00 | Reagovat

Krása :-) prosím přidej co nejdřív další díl :-)

9 *L *L | Web | 7. ledna 2014 v 17:54 | Reagovat

Moc moc moc hezký a blog taky ;).

10 Andie Andie | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 11:13 | Reagovat

I love it :333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama