Dreams Show Me the Right Way- 5.díl

21. ledna 2014 v 16:26 | LinDee |  Dreams Show Me The Right Way


Pohled Nicka:
Do prdele! Vážně se musí dít zrovna tohle? Ale co jinýho jsem měl dělat, když k nám šel Marcel a určitě nás poslouchal? Moc by se vyptával a všechno by se tím zkazilo. Došel jsem k baru, ke své sestřičce a ona jen protočila očima. "To sis to teda zavařil. Pokud ti pořád slouží sluch, zaposlouchej se. Co dělá?" Můj obličej se ještě více zamračil a byl jsem uplně bezmocný. "Jo Nicku. Tomu se říká pláč. Znáš tu holku osobně teprv pár dnů a už se ti podařilo ji vyděsit. Tleskám, takhle ji nikdy nedostaneš." Posmívala se mi a upíjela ze sklenky. "Omyl Beckah. Rozhodně jí nechci získat pro sebe, bude to velký triumf proti Marcelovi, ale to jsi sama zjistila." Mrknul jsem po ní a ona přimhouřila oči. Takové její specifické gesto. "Jasně Nicku. Myslím že bys za ní mohl zajít a vysvětlit jí svoje chování."
Zasmál jsem se, vzal ji pití a vypil jsem jí ho. "Ani mě nenapadne sestřičko. Nemám důvod ji utěšovat." Skousla si jazyk mezi zuby a pátravě si mě prohlížela. "Jo, to vysvětluje proč jí pořád kreslíš a když né to, tak jsi myšlenkama jinde. A ano, nebudu zminovat vaše společné sny, kde spolu nehovoříte o počasí nebo o konvencíxh že?" Zakroutil jsem hlavou nad tím, jak byla směšná. "Měla by ses vrátit domu Beckah. Nečeká tam na tebe ten pikolík?" "Tvoje snová dáma taky dělá za barem Nicku. Ale mohla bych pro tebe udělat stejnou laskavost, jako ty pro mě. Upírka by byla skvělá." Celý jsem se napnul a zatnul ruce v pěst. Rebecka mě pořád nenávidí za to, že jsem přeměnil Matta.
"Ani se jí nedotkneš, slyšíš." Zavrčel jsem aniž bych si uvědomil co vlastně říkám. Zvedla se a s usměvem se ke mě naklonila. "Ne, ty se o ní vůbec nezajímáš." Poklepala mi na rameno a s pohozením vlasů odešla. "Co se děje kamaráde?" Marcel, vypadal pobaveně. "Nic, sestřička neplánuje odjet." Marcel se zasmál. "To mě neudvuje, ale co se stalo s Elenou?" Jen sez toho vykroutit. "Jakto že jsi jí už dávno nezlomil vaz a nehnije někde pod zemí?" Jen ta představa se mi hnusila. "Je krásná a neobyčejná. Toho sis všimnul že?" "Co? Že má ostrý jazyk? Jo, ale ta půjde zkrotit." Usmál jsem se i když se mi to hnusilo.
"Zahraješ si kulečník?" "Jasně. O co?" Přimhouřil oči a pak se podíval na dveře, kam Elena zmizela. MÁ dívka ze snů. "O ní. Notak Nicklausi. Vidím jak se na ní díváš." Zasmál jsem se, tak tohle ne. "To ani hrát nemusíme, nebude ničí z nás a já o to rozhodně zájem nemám. " Nesmí to zjistit, jinak je všechno v háji. "Nehraj to Nicku, ten pohled, stejný jsi měl u Glorie a pak tvoje byla. Sice na týden, ale i tak si s někým vydržel." Zasmál jsem se a pozvedl obočí. "Chceš si zahrát o sex s ní?" Pokrčil rameny a kývnul. "Ty jsi blázen Marceli. Spíš bych si zahrál o láhev, co řikáš?" Chtěl jsem jí tohodle ušetřit. "Fajn, jak myslíš ty zbabělče."

Pohled Eleny:
Seděla jsem v kumbálu a stírala si slzy z tváří. Jak to mohl udělat? Jak asi? Normálně" Co jsem si myslela výdyt ho ani neznám!!! Povzdechla jsem si a zmyzela na záchod. Upravila jsem si make up a pořádně se před zrcadlem rozdýchávala. "Klid Eleno, je to jen blbej upír. Původní. Hybrid. Nebezpečnej.... Tak tohle rozhodně nepomáhá." Zakroutila jsem hlavou a otřela si mokré ruce o zástěru. "Tohle zvládnu." Nasadila jsem umělý usměv, který vypoadal sž příliš jako z katalogu, ale na víc jsem se dnes nezmohla.
"Eleno jsi v pořádku?" Jeremy, sakra, nechala jsem ho na to samotnýho. Naposledy jsem popotáhla a otevřela dveře. "Jo, jsem v pohodě." Prohlížel si mě zamyšleně a pak po mě hodil utěrku. "Můžeš být za barem." Ne, musím mu ukázat že se ho nebojím. "To je v pohodě. Tohle zvládnu." Vrátila jsem mu utěrku a šla k prvnímu stolu co jsem viděla. Pomalu jsem všechno sklízela a nevšímala si okouzlujícího Nicka u kulečníku ani usmívajícíseho Marcela. Otočila jsem se a sklízela ze stolů. "Eleno?" Otočila jsem se a za mnou stál Marcel. "Dáš si něco?" Zeptala jsem se utrápeně. "Tebe. Neodmítej mě pořád. Zajdi se mnou někam." Navrhnul mi a já se jen zasmála.
"Myslím že ne. Pokud to je všechno, vrátila bych se do práce." "Moc pracuješ, máš si víc užívat." Protočila jsem očima a šla jsem dál. "Na to nemám čas." "Měla by sis ho udělat. Život je o tom, aby sis ho užívala." Otočila jsem se znovu a ted tam stál i on. Nicklaus. "Možná ten nesmrtelnej. Ale můj ne. Můj je o trápení a nenávisti. A ted mě nechte pracovat, pokud nebudete něco chtít tak si nevšímejte. A to něco, je něco z našeho jídelního lísku." Upozornila jsem je a s přísným pohledem odešla.

Dodate: Moc se omlouvám že jsem nepřidávala, ale měla jsem zaracha a táta mi sebral noťas. Ve škole jsem měla čas jen na komentování atd. Moc se omlouvám Ale doufám že se vám kapitolka líbila. Díky LinDee :*
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Která se vám líbí víc?

How Can I Love You? 18.6% (32)
Dreams Show Me The Right Way 41.3% (71)
The Original Problem 40.1% (69)

Komentáře

1 Alisha Alisha | 21. ledna 2014 v 16:56 | Reagovat

Krásná kapitolka a doufám, že mu to Elena dá sežrat :D další díl prosíím

2 bara bara | 21. ledna 2014 v 17:00 | Reagovat

:-)  :-)

3 Ivina Ivina | 21. ledna 2014 v 18:40 | Reagovat

Nádherné :D

4 Misell :] Misell :] | E-mail | Web | 21. ledna 2014 v 19:17 | Reagovat

další díl prosím ^_^

5 erin erin | 21. ledna 2014 v 20:49 | Reagovat

parádní... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama