Dreams Show Me the Right Way -Promo

5. ledna 2014 v 15:52 | LinDee |  Dreams Show Me The Right Way


Pohled Eleny:
Seděla jsem u baru a popíjela svoje cappucino. S pitím alkoholu jsem se snažila přestat hned po smrti svého bratra, kterýho opilého srazilo auto. Samozřejmě jeho vinou. Koukala jsem se do svého hrnku a míchala lžičkou nejdřív proti směru a pak po směru hodinových ručiček. "Dáte si ještě něco?" Zeptal se mě ten milý kluk za barem. Mohlo mu být asi šestnáct, tudíž o čtyři roky mladší.
"Ne díky. Nehledáte náhodou barmanku, nebo číšnici. Klidně se spokojím i s uklízečkou." Řekla jsem narovinu a upustila lžičku do hrníčku. "Zrovna ted ne a kdyby jste byla chytrá, tak o práci nežádáte. Určitě né tady." Mrknul a otočil se. Přitom se mu shrnul límeček a já viděla dvě zarudlé tečky. "Klid. S upírama mám dost zkušeností." Odfrkla jsem si se vzpomínkou na Chrise.
Otočil se a měřil si mě zvláštním pohledem. Pak se opřel o stůl a hledal objednávku od stolu deset. "Dvě minerálky a pressa. Ten chlap co sedí s nima chtěl pivo. Dvanáctku." Řekla jsem a on se usmál. " A ten stůl vlevo už deset minut čeká na láhev vína. Červené, nejlépe suché trpké." "Pořád bys tu chtěla pracovat?" Zeptal se s širokým usměvem a překvapením v hlase. Díky mé práci v Grillu, jsem schopná si zapamatovat i pět stolů naráz v přesném pořadí.
"Kdy mám nastoupit?" Zeptala jsem se nadšeně a on po mě hodil zástěru. "Můžeš si vzít ten stůl s tím vínem." Rychle jsem vyskočila a chopila se objednávky. Jsem tu první den a už jsem si našla práci. To je užasný. Ted jen najít ten motel kde mám přespat a všechno bude v pohodě. "Tady máte. Merlotte." Trochu jsem nalila muži do sklenky a on ochutnal. "Vynikající." Sjel mě pohledem a zastavil se u mého pozadí. "Nevěděl jsem že tu nají tak krásnou obsluhu." Zavrkal a já pohledem střelila po jeho společnosti.
Ta dívka celá jakoby zrudla a naštvaně si ho měřila. "A já jsem zase nikdy neviděla krásnější pár. Doufám že vám u nás bude chutnat. A musím doporučit aby jste si dala nějaký ze zdejších zákusků, jsou tu delikátní. Pán vás určitě rád pozve." Nevěděla jsem nic o "zdejších zákuscích" ale chtěla jsem aby viděl že nemám zájem a ještě k tomu jak se chovat v přítomnosti krásné dámy, která je zřejmě jeho dívka.
Ona se na mě usmála a já jen kývla. "Kdyby jste ještě něco chtěli, moc ráda vás obsloužím." Odešla jsem a cítila na sobě něčí pohled. Koukla jsem se tím směrem a v boxu v levo seděl snědý muž. Měl na sobě bílé triko a béžové sáčko. Všude se mu rýsovaly svaly a každá holka by o něm řekla že je to sex idol. Ale já ne. Byl krásný, to ano, ale neni to muj tip.Otočila jsem se a bez opětování usměvu jsem šla zpět k baru.
"Co dál?" Zeptala jsem se toho milého kluka. Koukla jsem se na jeho jmenovku a usmála se. "Jeremy." "Ano? Co? Vylil jsem na sebě něco?" Prohlídnul si triko a já se jen zasmála. "Ne ne. Jen... Můj bratr se jmenoval Jeremy." Kouknul se na mě a pak mu usměv opadl. "Jmenoval... takže ???" Pořádně jsem se nadechla a snažila si udržet usměv na tváři. "Jo. Jmenoval. Tak co dál? Jakej stůl si mám vzít?" Odkašlal si a podal mi malej lísteček.
"Stůl Marcuse. To je ten tmavej v sáčku." Ach né. Vydechla jsem a protočila očima. "Tak mi dej tři sklenky a láhev bourbonu." "Jestli je to problém já tam zajdu." "Ne, to je fajn." "Hele a dej si pozor on je..." Kývla jsem a doplnila ho. "Upír. Já vim." Přikývnul a usmál se. "Že ty už jsi v nějakým upířim baru dělala?" Zasmála jsem se. "Tak to ani náhodou. Ale s jedním upírem jsem chodila." Pusa mu vypadla s pantů a jen na mě zíral. "Tak dáš mi tu flašku nebo ne?" Zeptala jsem se se smíchem. "Jo, promin." Zatřásl hlavou a podal mi to.
Šla jsem přímo k němu, k upírovi co mě provrtával pohledem. "Dobré odpoledne. Tady máte svou objednávku. Doufám že budete spokojení." Ani jsem se na něj nepodívala a chtěla jsem jít pryč. On mě ale chytil za ruku a přitáhnul zpět. "Jsi tu nová vid?" "Ano. Přijelajsem dnes ráno." Přinutila jsem se k usměvu i když jeho oči byly chladné a plné nicoty. "A co bys řekla tomu, že bych tě tu provedl? Hmmm?" Měla jsem chut vyvřísknout smíchy a zarazit mu podpatek hluboko do nártu. Nevím proč, nikdy jsem záchvaty zuřivosti neměla. Ale na něm bylo něco odporného, něco co jsem nemohla vystat.
"Omlouvám se, ale budu muset odmítnout. Mám práci a navíc ještě musím najít motel kde budu přespávat. Na prohlídku města nemám náludu." Jeho "přátelé" se zasmály ale on je jedním pozvednutím ruky umlčel. "Klidně bych tě tam doprovodil krásko. Takové slečny jako ty , by se tu neměli sami producírovat. Venku to neni bezpečné." Usmála jsem se a vykroutila jsem se z jeho sevření. "Myslíte kvůli zlým šeredným upírům co mě vysjí do poslední kapičky?" Mrkla jsem po něm a muj usměv se zvíšil. "S tím mám zkušenosti." Otočila jsem se a nechala ho tam jenom tak sedět. Nelíbil se mi, přišel mi divný. Byl jako maso. Přesně tak. Cítila jsem ho tak hnusně, jako když cítíte zkažené maso.
"Co po tobě chtěl?" Zeptal se Jeremy. "Ukázat mi město a postrašit mě jako malou holku." Jeremy polknul. "Doufám že si to přijala." "Cože? Ne, ani náhodou." Začal seškrábat na hlavě a skousnul si ret. "Ty nevíš co si udělala. Práve sis vynesla rozsudek smrti." Nechápalajsem nic co říkal. "On tomu tady všemu velý. Celýmu městu. On je tady král a platí jeho zákony." A do háje. Tak ted to vypadá, jako bych měla průůůůser.
"Neboj to zvládnu. Já se jen tak z někoho na zadek neposadim." "Ale měla bys. Hele já zatim vůbec neznam tvoje jméno. Sice už tu pracuješ, ale něco takovýho bych znát měl." Zasmál se ve snaze převést rozhovor na jiné téma. "Jsem Elena Gilbertová. Můžeš mi říkat i El." Pozvedla jsem ramena a běžela za tím párem který jsem obsluhovala jako první. "Dali by jste si ještě něco?" Zeptala jsem se mile, koukajíc spíše na tu dívku, abych kluka nepřinesla do milné představy. "Jorge by mi rád koupil horké maliny. A jemu stačí když mu přinesete pár kostek ledu, třeba se schladí."
Mrkla na mě s roštáckým usměvem, který jsem jí oplatila a odešla jsem. Bylo mi jasné že to udělala jen proto že mi pořád koukal na zadek, stejně tak jako předtím. "Na co chceš led?" Zeptal se zmateně. "Já ne, ale ten kluk asi jo. Celej se nám rozpálil do běla." Zasmála jsem se a neslajim jejich objednávku. Postavila jsem to na jejich stoleček a zapíchla do mističky s ledem paraplíčko. Dívka se zasmála a já se jen tak tak držela. "Mohla bych zapnout i klimatizaci pokud vám to nestačí." Ten kluk byl celej rudej a holka ukázala zvednutej palec.
"Můžete rovnou přinést učet tady Jorge by chtěl zaplatit jeho poslední rande se mnou." Vstala i s pohárem a šla si sednout k baru. Tnekluk jen zaraženě koukal a pak nasraně vyndal peněženku. "A co ty? Nechtěla bys drink?" Zeptal se se zvednutým obočím. "Jsi na tom bídně." Hodila jsem mu učet a čekala. Zaplatil a nastvaně odešel. Ani se mu nedivim. Takovej trapas... Šla jsem k dalšímu stolu a sklidila ho. Jem zvědavá na zbytek večera.

Dodatek: Doufám že se vám promíčko líbilo. Budu moc ráda za nějaký komentáře. Díky LinDee :*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama