How Can I Love You- 6.díl

5. ledna 2014 v 16:09 | LinDee |  How Can I Love You


Pohled Niklause:
Co to se mnou ta žena dělá? Neodkážu normálně uvažovat. Pročjsem na ni tak milý. Měl sem ji nechat odejít, vždyt mi k ničemu není. Nedokážu se z ní napít a žádné jíné potěšení m nedokáže dát. "Niku! Niku pojd sem! Hned!" Volal mě bratra já znudeně vstal a odložil sklenku s krví.
"Co chceš Elijaho? Mám na práci určitě něco lepší než..." A než jsem to dořekl tak jsem vycenil tesáky a tu náturu. "Gabriela se vrítila." Zářil štěstím držel jí v náručí. Já ní však přitisknul na zed a pěkně pevně pod krkem. "Co to děláš?! Ihnd ji pust Niklausi!" Zavrčel bratr, ale já jí nepouštěl. Tvář měla ještě zkrvavenou a vsadím se že byla šíleně unavená.
"Koho dalšího jsi ještě zabila?" Zeptal jsem se a Elijah vypadal vyvedený z míry. "Cože? Ona někoho zabila?" Zeptal seale stále mi pevně svíral rameno."Jen... jednu muže a jednu ženu. Zakopala jsem jí u té červené vily." Zachraptěla a já jí pustil k zemi. "Zabila jsi jednoho muže, a ten byl velice důležitý pro jednu osobu která tu ted žije Gabrielo!" Elijah jí pomohl na nohy a já zatáhnul tesáky.
"Nechtěla jsem nikomu ublížit. Tyvíš že já taková nejsem. Ale lovci mě našli.Dali mi sporýš a mučili mě. Když jsem utekla, potřebovala jsem krev. Nejdříve jsem zabila tu ženu. Bylo to u vstupu do města. A ten muž... byla jsem tady a cítila tolik té omamující krve, nechtěla jsem zabít všechny to proto jsem se nasitila jen z něho a pak zmizela. Ale normálně by ti bylo jedno i kdybych vyvraždila celou armádu. Co se děje?" Zeptala se a přestala si mnout krk.
"Nic se neděje. Jen tohle bylo naposled. Ted jsme se přistěhovali a pokud budeš chtít krev, řekni si obsluze!" Zavrčel jsem a ona se usmála když na někoho koukala skrz okno. "Třeba tamté brunetce? Vypadá chutně. Kdo to je?" Zeptala se a když se na mě podívala zhrozila se. Mé tesáky byly opět vyceněné a Elijah si ji k sobě tisknul. "To je ta, které jsi zabila otce. A nic o nás neví, opovaž se jen něco ceknout."
Elijah se dostal před ní a hrubě na mě hleděl. "Ale napít, vylečit a ovlivnit... To ji přece neublíží." To už jsem řval na celý barák. "Řekl jsem, že se jí nikdo ani nedostkne!!!" Oba na mě ohromeně hleděli a já se jen usmál. "Mám s ní jiné plány a bude v nich velice užitečná." Otočil jsem se a šel do svého pokoje. Slyšel jsem jen Gabrielu jak se vymlouvá že se mi pujde omluvit a šla za mnou. Už je to tu zase.
Zavřela za sebou dveře a šla těsně ke mne. Pohladila mě rukou po tváři a políbila mne. "Gabrielo." Řekl jsem odtáhnul se. Tady ne. Už ne. Chudáček bratr ti tolik věří, dělá si o tebe starosti a ty mezitím chrápeš s jeho bratrem. Vysvětlíš mi důvod?" Pokrčila rameny a natočila si vlasy na prst. "Mám ho ráda, ale ty víš, že chci tebe. Být s ním, znamená moci být s tebou. A to je to co chci." "Vždy jsem ti říkal at si neděláš planý iluze. Říkal jsem ti že mezi námi nic víc než dobrý sex nebude." Zasmál jsem se a otočil se k ní zády.
"Vím a proto jsem tady. Pro ten dobrý sex. Když nic jinýho tak aspon tohle." Řekla a zasmála se. " Zastavil jsem ji v pohybu a dal její ruku zpětdolů. "To ode me ted nečekej. Nemám náladu a jsem agresivní! Zabila si toho muže, což velmi pokazilo všechny moje šnace u.... u zdolání toho plánu. Takže ne. Náš vztah je tímto u konce.... Prozatím." Mrknul jsem na ní a ukázal jí na dveře.
"Fajn. Víš kde jinak budu." Zasmál jsem se a otočil se k ní. " U mého bratra." Přikývla a zavřela za sebou dveře. Musím se sebou něco dělat. Odmítnul jsem Gabrielu, tohle bylo poprvé. Musím se dát dohromady. Kruci Niklausi co to s tebou je? Pak někdo zatukal. "Ano?" Dovnitř přišlo to čisté vtělení krásy a já se musel usmát. Celé moje tělo reagovalo na její přítomnost. "Omlouvám se pokud ruším, ale přišla jsem vám říct že se podává čaj a sušenky. Slečna Rebeka mi řekla že budete tady pane."
"Řekl jsem že jste služebná s privilegii a mezi ty patří i to, že nás můžete oslovovat jmény. Tedy mě zajisté. A ano, děkuji že jste pro mě přišla." Co to zase dělám! Nikausi ty imbecile! Nádával jsem sám sobě. "Ahmmm. No přijel další člen naší rodiny. Je to přítelkyně mého bratra. Ted bude asi v pokoji pro hosty. Dojdete pro ní a dovedte ji dolu." Muj hlas zněl najednou hrubě a její tvář vypadala zmateně.
Když odcházela viděl jsem na její tváři zklamání. "A Meliso?ů Otočila se. "Děkuji." Usmála se až ji zažhnuly oči a já byl zase konečně klidný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama