Záchrana (Kol a Bonnie)

22. ledna 2014 v 21:57 | LinDee |  Short Tales
Pro Elis 39


Bonnie seděla v lavici a nebyla schopná se soustředit na výklad jejich profesorky. Místo toho se koukala z okna a podezíravě prohledávala okolí. Kde je Kol? Jakto že tu dnes není? Obtěžoval jí skoro dv týdny. Nenechal jí vydechnout a pořád se za ní táhnul. Stačilo aby Bonnie jen jednou mrkla a vše se jí osvětlilo. Kol se objevil. Stál skoro před oknem a vítr mu cuchal jeho dokonalé vlasy. Něco v Bonnie jí řeklo, že by měla být šťastná, ale pak se ozvala ta rozumnější část a rychle otočila hlavu. Mračila se, ale Kolův obličej byl stále usměvavý.
Byl tak krásný. Ty oči... jako okno do duše, ale Bonnie tomu nevěřila. Nechtěla věřit tomu, že by byl nějaký upír tak hodný, milý, užasný. Povzdechla si a pokradmu se na něj znovu podívala. Ukázal jí ať příjde. Vykulila na něj oči a poklepala si na čelo. "Co se děje Bonnie?" Zeptala se Elena a když zahlídla Kola zavrčela. "Já toho blbce zabiju. Kolikrát jsi mu říkala ať tě nechá bejt?" "Asi stokrát. Myslím že to potřebuje slyšet znovu." Elena jen vykulila oči. "Neboj, budu hned zpátky." Přihlásila se a zeptala se jestli nemůže jít na sesternu, že se jí udělalo zle. Jistě že to povolila, ale Bonnie šla jiným směrem. Uplně opačným. Otevřela dveře a hned se před ní Kol objevil.
"Přišla si. Nemyslel jsem že mě poslechneš." Opřel se o rám a ona jen protočila očima. "Přišla jsem ti říct aťodsud vypadneš. Proč se pořád snažíš Kole?" Usmál se a chtěl jí pohladil po tváři. Ucukla, ale Kol si z toho nic nedělal. "Jak už jsem ti mnohokrát říkal Bonnie, líbíš se mi. Líbí se mi i to, jak mě pořád odmítáš, ale přesto vím že jednou neodoláš." On Bonnie se rozezněl ironický smích. "Přestaň mě už tolik bavit. My dva spolu nikdy nebudeme. Já jsem čarodějnice ty jsi upír! Tisíciletý upír co pije krev. Já mám být ta hodná, spjatá s přírodou, né chodit s upírama za ručičku. Pochop to. Ty jsi sobecký monstrum co všechny jenom zabíjí. Vsadim se že kdybych tě omrzela taky by ses mě pokusil zabít. Mezi náma nic nebude. Jestli chceš podepíšu ti i smlouvu a další dodatky. Nic. Nechci aby jsi za mnou chodil, aby jsi mi psal a nechci tě ani vidět. Chápeš?" Ukončila svoji řeč a Kol vypadal jakoby mu dala pořádnou facku.
"Hmm. Vážně si myslíš že bych tě dokázal zabít? A fajn, asi to tak bude. Jsem sobecký, arogantní monstrum lačnící po krvi. Ale ty jsi pěkně prohnaná čarodějka. Jak chceš, asi jsme spolu skončily. Víckrát už mě záměrně neuvidíš." Zmizel. Měla by být šťastná n? Tak proč se cítí jakoby jí vybuchla bomba v hrudi a vnitřní krvácení je nezastavitelné? Vešla zpět dovnitř a zavřela za sebou dveře. Opřela se a zatlačila zpět slzy.

Pohled Bonnie:
Vešli jsme s Elenou do Grillu avšude vládla pozitivní energie. Na dopoledne jsem už zapoměla a dál jsem se věnovala jiným důležitým věcem. Sedli jsme si k jednomu stolu a to už k nám přispěchal Matt a nalil nám bílé víno. "To ti Kol, pořád nedá pokoj?" Zeptal se a já je pozvedl aobočí. "Cože?" Otočila jsem se a Kol se vyvaloval na baru a pil jako vždy whiskey. "Ne, se mnou už skončil." Elena se ke mě nahnula a probodávala mě pohledem. "Zníš spíš smutně než nadšeně." Nervózně jsem se zasmála a napila se. "Ne, to určitě ne, Hmmm. Nemáš tam něco silnějšího Matty?" Zvednul se a utíkal za bar. Chvilku jsme tam pobili a bavili jsme se. Jenomže můj pohled stále sklouzával na Kola. A ted... tam byl s nějakou holkou! ON tam byl s nějakou jinou HOLKOU!
Cože? Zakuckala jsem se až mi Matt musel plácnout do zad. "Jsi v pohodě?" "Jo, jdu na záchod." Vyskočila jsem ze stoličky a v podstatě utíkala pryč. Ale cestu mi zatarasil Kol a ta jeho cuchta. Pro mé překvapení to byla Kelly. "Zdovolením." Zavrčela jsem ale Kelly se nechtělo pryč. "Oh, promiˇBonnie, ale asi jsem ti přebrala kluka." Zasmála se a já jen zatnula ruce. "On nebyl můj kluk Kelly. Ale jen si ho užij, třeba ho zlíbej k smrti... Oh omyl, to udělá on tobě, bacha... rád kouše do krku." Strčila jsem do nich a prošla jsem mezi nimi. Opřela jsem se o bar a zavolala na Jeremyho, který teď obsluhoval za barem. "Dej mi vodku s džusem. Do půllitru, Víc vodky." Nejistě se usmál, ale udělal přesně jak jsem chtěla. Po druhé taková skleničce jsem se už lehce motala.
Nevrátila jsem se k Eleně, radši jsem seděla na baru a zabívala se vlastníma otázkama života. "Proč je tu Kol s jinou holkou? Proč se s ní líbá, když říkal že chce mě? Počkat!! Líbá, on se s ní líbá!!" Moje srdce se zastavilo a v hlavě mi dunělo. Hodila jsem na bar pár bankovek a vyšla ven. Potřebovala jsem se nadýchat vzduchu, ale to už mě někdo popadnul, přiložil k nosu látku nasáklou nějou chemikálií a já upadla do bezvědomí.

Pohled Kola:
Někdo klepal na dveře a já ospale otevřel. "Kde jeBonnie?!" Vystartovala Elena a já jen pokrčil rameny. "Jak to mám vědět Gilbertová? Já už se o ní nestarám." Pousmál jsem se i když ve mě to vřelo. "Možná bys měl. Bonnie zmizela." Najednou jsem byl až moc vzhůru. "Cože? A nezašla si někam náhodou." "To jsem si říkala už včera, ale nezdá se ti to divný? Bonnie nikdy neodcházela bez toho aniž by to někdo věděl. Už je pryč dva dny." V očích měla slzy. "Půjdu jí hledat, řekneš mi kde zmizela?" Rychle jsem na sebe hodil zbytek oblečení a pak jsem se k Eleně vrátil. "Kdy odešla z Grillu, tak jsem jí už neviděla." "Ona neodešla s váma?!" Vystřelil jsem ze dveří, čapnul Elenu za ruku a táhnul jí k autu. "Ne je jasný že sis toho nevšimnul, když ses zrovna ocucával s tou krávou."
Na to jsem nic neřekl, a promluvil jsem až před barem. "Vím kdo to byl." Řekl jsem tlumeně a Elena hned vyskočila. "Kdo? Co?" "Unesla ji Victoria." Zvednul jsem přívěšek a Elena zalapala po dechu. Věděla o ní, už jsme jí o tom říkali. Žena, čarodějka kterou proklela Bonniina prababička. Stala se z ní něco jako hybrid. Až na to, že pije krev upírů a jako vlkodlak zabíjí čarodějnice. Každý uplněk se MUSÍ měnit. "Musíme jí najít, určitě jí mučí nebo..." Nečekal jsem než domluví. Vím přesně kde ji hledat.


Pohled Bonnie:
"ÁÁÁÁÁÁ... dost už! Prosím." Slzy bolesti mi stékaly po tvářích a všechno mě bolelo. Byla to čarodějka. Používala na mě kouzla a dokonce i ovlivnění. "Sejmeš ze mě to kouzlo nebo ne?!" Vrčela Victorie dál. "Ne. Nikdy. ÁÁÁÁÁÁÁ." Svalila jsem se na zem a lapala po dechu. "Tak když nefunguje fyzická bolest co ta psychycká?" Zasmála se a začala mě ovlivňovat. "Ukaž mi, jak moc tě bolelo, když tě matka opustila." Celé mé tělo se napnulo aprocházela jim nevídaná bolest. A ta se zhoršovala při každý další otázce. Mučila mě jimi dlouhou dobu a mě to připadalo jako století. "A co láska? Máš někoho ráda?" Jen jsem unaveně kývla a nebyla se schopná jinak hýbat. Celé tělo jsem měla jako v ohni, jakoby každá moje kost byla zlomená.
"A kdo to je? Jakto že tě nehledá?" "U-u-upír.....ÁÁááááááááááááá. Dost dost!" Řvala jsem a schoulila jsem se do klubíčka. "Jaký pak upír zlato? A řekni mi co ti od něj nejvíc ublížilo. Vzpoměn si na to a prožívej tu boles pořád a pořád dokola." Tohle bylo nejhorší. Všechno, ale uplně všechno jakoby prasklo. Mozek mi tlačil na stěny lebky, někdo jakoby mě řezal do každé končetiny. "Aááááááá né, prosím, prosííím. Kol! Je to Kol." Náhle se mi ulevilo. Pomalu jsem začala všechno cítit, normální... Byla jsem vyřízená ale když jsem se podívala na svoji mučitelku, ztratila jsem vědomí. Stál tam Kol a v ruce svíral její srdce.

Bonnie se probouzela a cítila se dobře. V pořádku. Pomalu otevřela oči a zalapala po dechu. Kol seděl u její postele a probodával ji očima. Beze slova si sedla a koukala na něj. Moc dobře si pamatovala co řekla. Co cítila. "Jak je ti?" První prolomil to ticho. "Fajn..... Já.... Děkuju." Šeptla a dál ho sledovala. On byl zmatený, nevěděl co má říct nebo udělat. Přišel akorát tak včas.Slyšel jak křičí bolestí a prosí, ale slyšel i jiné věci. Slyšel jak se přiznala, že k němu něco cítí. "Nemáš zač." Pak zase nastalo to trapné ticho.
"Kole... chtěla bych se ti omluvit. Za to co jsem řekla." "Myslíš to, že jsem sobecký a krvežíznivý? To nestojí za řeč, máš totiž pravdu." Zakroutila hlavou a dotkla se jeho ruky. "Neni. Já jsem to pochopila. Když jsem tam byla... chtěla jsem aby jsi tam byl ty. Aby jsi mě našel ty a nikdo jinej. A když jsi vzpomenu na tu bolest... Cítila jsem ji fyzicky, to samí co jsem cítila psychycky když jsi byl s Kelly. A bylo to k nevydržení. A já...." Celá se rozklepala a do očí se ji z těch v zpomínek nahrnuly slzy. Kol jí stisknul ruku a nahnul se k ní.
"Ty jsi ale čarodějka. Neměla by sesvodit s upíramaza ručičku." Připoměl a oba se trochu usmály. "A co když si nemůžu pomoct?" Nahnul se k ní ještě blíž a rukou jí hladil po tváři. "Tak to pak je jen jediná věc, co můžeš udělat." Políbili se. Celým jejím tělem se rozvalilo teplo a vlna elektrického proudu kvůli jiskření jejich těl. A bylo to správné. Bonnie to tak cítila. Cítila že je správné líbat tohoto upíra a tisknout se na jeho chladné tělo. A nic jiného ani nechtěla.

Dodatek: Není to nic moc já vím, ale snažila jsem se :/ Prosím o komentáře děkuji LinDee :*
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bara bara | 22. ledna 2014 v 22:37 | Reagovat

:-)  :-)

2 Iva Iva | 22. ledna 2014 v 23:05 | Reagovat

kráaaasa :-)

3 Erin Erin | 23. ledna 2014 v 7:07 | Reagovat

je to hezký... ;-)

4 avanaka avanaka | 23. ledna 2014 v 16:11 | Reagovat

Paráda

5 elis39 elis39 | 23. ledna 2014 v 17:53 | Reagovat

Dekuju. Je tu úžasný. :-)

6 Molly Abedi Molly Abedi | Web | 23. ledna 2014 v 22:04 | Reagovat

Nádhera jako vždy :-)

7 Mia Elizabeth Mia Elizabeth | Web | 25. ledna 2014 v 15:10 | Reagovat

Úžastné :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama