The Original Problem II- 10.díl

13. února 2014 v 17:41 | LinDee |  The Original Problem II- Dokončeno


Pohled Elena:
Seděla jsem v pokoji a čekala než příjde Nick. Nechtěla jsem teď viodět Elijaha, stačilo že jsem na něj pořád myslela, na ty polibky... "Ahoj lásko." Už je tady... "Ahoj...Jak ses měl?" Zamračil se. "Dobře. Stalo se něco?" Zakorutila jsem hlavou a zasmála jsem se hodně nervózně, Co když to zjistí? "Ne. Vůbec nic, jen mi není nějak dobře." To byla pravda, byla jsem tak bledá. Vzal mě za ruku a podíval se mi zpříma d očí. "Stalo se něco?!" "Ne, není mi dobře." Zopakovala jsem pomalu. O, díky můj náhrdelníku! Odtrhla jsem se od něj a dala jsem mu facku.
"Sakra Nicku! Co to s tebou je?! Proč mě pořád ovlivnuješ?! Už mě to nebaví! Nejsem žádná tvoje hračka. ale tvoje přítelkyně! Možná by ses podle toho mohl chovat a mohl by jsi mi věřit! Když ti říkám že mi nic není, tak mi nic není! Proč se najednou chováš takhle? Jako manipulativní zvíře!!!!" Přitislknul mě ke zdi a a nesnášenlivě na mě hleděl. Ruku měl v mé hrudi. "A co teď uděláš? Zabiješ mě? Vážně? To jsi se mnou celých třista let jen aby jsi mě potom zabil? Tak do toho!!" Vytáhnul ruku a omluvně se na mě díval. "Opovaž se mě ještě jednou ovivnit. Jdu do knihovny." "Nikam nejdeš." Zastavil mě a znovu se mi podíval do očí. Copak to doopravdy dělá tak často? "Zapomeneš na naši hádku. Přád mě miluješ." "Pořád tě miluju." Ale nebyla jsem si jistá.
Políbila jsem ho, ale postrádalo to všechnu tu vášen. "Kde jsi vlastně byl?" "Hledal jsem jdnu čarodějku. Prý se tu zdržuje, Je mladá... má co dočinění se sklizní." O Bože ne! "Davina???" Zamračil se. "Ty ji snad znáš?" Zasmála jsem se, musím ho svést ze stopy. "Ne nemám ponětí kdo to je, ale slyšela jsem že prý bydlí na severním konci města." Nadzvedl obočí a vyndal telefon. "Kde jsi to slyšela? Nevím, povídal si o tom někdo na ulici a zaslechla jsem to. Prý t jsou jen báchorky." Pozvedla jsem ramena a česala si vlasy. "Nejsou. Je to pravda lásko. Myslím že budu mít ještě večer práci, zabavíš se s Rebekou a Bonnie?" Usmála jsem se. "Jasně že jo. A co s ní chcete udělat až ji najdete?" "T se tě netýká. Takže, já zas půjdu, měj se." Nevím proč jsem byla tak šíleně nadšená když mi onámil že odchází, ale celá jsem štěstím skákala.
Převlíkla jsem se a šla do kuchyně. "Šla jsi s Elijahou ven." Otočila jsem se a stála tam Bonnie." "Jo, a co?" Zjevně jsem zčervenala a tak sjem se rychle otočila. "A stalo se něco?" "Ne." Řekla jsem rychle a nalila si koňak. "Nic říkáš? Byly jsme nejlepší kamarádky Eleno, poznám když lžež." Otočila jsem se a kývla. "Fajn, něco se stalo, ale nechci to řešit chápeš?" Kývla a pak se ozvalo volání. "Bonnie!!! Drahoušku!!!!" Protočila očima, vzala víno a zamávala mi. "Tak běž, jinak si pro tebe dojde." "Jo, toho on je vždycky schopnej." Zasmáli jsme se. "On je něčeho schopnej?" "A slyší i šeptání!!!!" Zakřičel a Bonnie rychle vyběhla.
Chvíli jsem jen tak seděla před krbem a myslela na ten polibek. Proč ho pořád cítím? Jakoby nikdy neměl zmizet. Bbyl tak známí a přesto vzdálený. "Přemýšlíš?" Jeh hlas mě rozechvěl. "Vlastně jo. Pořád jsi mi nedopověědl ten příběh." Sednul si dost daleko ode mě a já nevěděla jestli se zlobím nebo jestli jsem ráda. "Jo... Skončili jsme u tho že měli jít na svoji první schůzku že?" Kývla jsem a položila jsem sklenku na stůl. "Vzal ji na jedno kouzelné místo. Do jeho zahrady, co vybudoval se svým bratrem..." "Finnem." Kývnul a nezdálo se mu divný že to vím, jenomže já to cítila. Jakto že to vím? "Byla to kouzelná zahrada. Skoro nikdo o ní nevěděl a jí se tam moc líbilo. Zazpívala tam svoji sklatbu a on na ni mohl či nechat. Byla tak krásná když se usmívala. A ten třpit měsíce jen ukazval že je dokonce krásnější než to." Vyprávěl to, jakoby to viděl. A to bylo zvlíštní.
"Nakonec ji Daniel odvezl na palouoček a tam měli piknik. Navzájem se krmili jahodami v čokoládě , smály se.... A hádej co se stalo?" Usmála jsem se, vím přesně co se stalo. "Políbili se. Byl to jejich první polibek a ona se do něj hned zamilovala." "Přesně tak. A on se zamiloval do ní." Povídal mi ještě dlouho a z naší opatrné vzdálenosti se stala nepříčetná blízkost. Ležela jsem opřená o jeho rameno a on měl svou ruku položenou ne té mé. Nakonec jsem ho vyrušila, ted nebyla pohádka důležitá, ale to co jsem cítila. "Proč tě tak moc chci?" Zeptala jsem se a to ho zjevně vykolejilo. "Co? Já..." "Cítíš to taky že? To že od tebe nemůžu odtáhnou pohled. To že se mi o tobě každou noc zdá, ale všechno je tak zamlžené a ráno si nic kromě tvého obličeje nepamatuju. A ten polibek... to bylo jiné. Ta energie a všechno... Něco mi tajíš Stejně jako něco v tom příběhu. Tajíš to a nechceš mi to říct."
Zesmutněl a kývnul. "Máš pravdu, tajím. Ale zatím ti nic říct nemůžu. Až budu mít víc informací a víc možností jak tě dostat z ovlivnění Nicklause, tak ti řeknu všechno přísahám." Povzdechla jsem si, ale byla jsem s tím smířená. "Řekni mi jednu věc. Cítil jsi to taky?" Usmál se, vzal můj obličej do rukou a hleděl na mě jako na obrázek. "Řeknu ti tohle. Už sto let tě miluju a nebýt u tebe je pro mě jako nechat se zabít." Nechápala jsm to. Nic, ale mé přemýšlení zastavil jeho polibek. Který mě donutil vyhoupnout se mu do náručí a sedět na něm obkročmo. Obmotla jsem mu ruce kolem krku a pánví jsem se k němu přitiskla. V tu chvíli dovnitř vešla Rebeka a začala se smát. "Deja Vu.. Nenechte se rušit, ale mpžná by vás zajímalo že Nick tu bude za tři....dva...jedna..." Rychle jsem z Elijahy slzla a přenesla se k Rebece. Thle už se nesmí stát. Nick je pro mě priorita, miluju ho. Musím ho milovat....

Dodatek: Tak co tomu říkáte? Nechci aby z Eleny byla děvka ale snažím se aby prostě pochopila jak moc Elijahu miluje. Tak snad se to líbilo Díky LinDee :*
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Byl jsem tu.

KLIK :) 100% (437)

Komentáře

1 avanaka avanaka | 13. února 2014 v 18:49 | Reagovat

krásné jako vždy

2 LinDee LinDee | 13. února 2014 v 18:53 | Reagovat

Děkuju :))

3 Misell :] Misell :] | E-mail | Web | 13. února 2014 v 19:25 | Reagovat

úžasný :) honem, rychle další díl! :))

4 Mishel Mishel | 13. února 2014 v 19:38 | Reagovat

Skvely :)

5 bara bara | 13. února 2014 v 22:07 | Reagovat

super :-)

6 Erin Erin | 14. února 2014 v 7:14 | Reagovat

jejda to je paráda ;-)

7 Juliette Juliette | Web | 14. února 2014 v 9:18 | Reagovat

áááá konečně přiznání...jsem moc zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet. :) moc se těším na pokračování :) vážně super....jen tak dál... :)

8 Blair Blair | 14. února 2014 v 17:41 | Reagovat

úžasné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama