Kousnutí (Kol+Elena)

12. března 2014 v 21:07 | LinDee |  Short Tales
Ahoj. Máme tu jednorázovku a ta je pro Tew* za to že mi na Mém druhém blogu udělala perfektní layout. Moc jí zato děkuju a napsala jsem jí za to jednorázovku na téma Kol+Elena. Tak snad to bylo aspon podle trochu tvého očekávání. LinDee:*


Pohled Eleny:
Ležela jsem v posteli a držela jsem si ránu. Jeden vlkodlak mě kousnul. Umírám. Je to tak.... konečné. Klaus mi svou krev nedá ani omylem, chce mě vidět mrtvou. A já mu nebudu dělat to potěšení že o jeho krev budu ještě škemrat. Už jsem cítila jak mě moje myšlenky ovládají. Snažila jsem se to všechno kontrolovat, jenště mizbylo trochu sil. Jenže všechny upadli v ten čas kdy do dveří vešel Kol s Rebekou. Zaklonila jsem hlavu a zavřela oči. "Proč ležíš Eleno? To ses ještě nevyspala ze včerejší kocoviny?" Zeptal se Kol a opřel se o futra. Uměle jsem se zasmála a podívala se na něj. "Jo, asi jsem to přehnala trochu v-í-í-íc." Sykla jsem když jsem pohnula rukou. Rebeka se ihned napružila a zvedla se ze židle.
"Co se stalo?" O, má až moc se starající kámoška. "Nic." Zvedla jsem se do sedu a snažila se netvářit bolestně. Jenže to už poznal i Kol. "Nech toho Eleno, víš že poznám když lžeš, tak dobrá jako já v tom nejsi." Mrknul a já si povzdechla. "Nic se nestalo, prostě chci bejt sama. Stačí?" Řekla jsem a to už jsem ucítil ostré píchnutí v ráně. Cyhtla jsem se za ruku a skousl jsem si ret až mi vytekla krev. Kol vystartoval a seděl vedle mě. Roztrhnul mi rukáv a pak se zasmál. "Jasně jestli
tohle je nic, tak já jsem ten nejošklivější chlap na světě. Jen nevím proč s tím děláš takový problémy. Prostě zavoláme Nickovi a...." Zastavila jsem ho jedním pozvednutím ruky. "Ne." Rebeka se na mě nechápavě podívala a založila si ruce na hrud. "Děláš si jen legraci že? Kole profackuj jí, jinak to udělám já a nebude to pěkný."
Zvedla jsem se z postele a šla ke stolu. "Myslím to vážně, Nick mi nebude chtít pomoct a já nechci abych mu udělala takovou radost že budu škemrat. Zapomente na to." Rebeka se rozječela. "Takže kvůli svojí hrdosti zemřeš? Jsi blázen!" Vyletěla a zrovna když jsem chtěla něco říct, zachvátila mě taková bolest a mdloby. S výkřikem jsem se svalila na zem, jenže mě zachytily Kolovi ruce a stáhly si mě k sobě. "Jdu ti pro jeho krev at se ti to líbí nebo ne." Zavrčel Kol a položil mě na postel. "Klidně můžeš, ale nedá ti jí. Nakonec zemřu tak jako tak, nechte to být. Užívejme si poslední chvíle." Rebeka vstala a Kol hned za ní. "Fajn jděte. Jen zamkněte ať nikoho nezabiju díky mojím halucinacím." Zůstanu sama, tak jako vždy. Oni se budou prát o to kdo půjde a nakonec půjdou oba aby si dokázali že jsou lepší v přesvědčování. "Nenecháme tě tu samotnou, sice nejsi tak zábavná jako já, ale někoho ti najdeme." Mrknul
Zavrčela jsem a otočila jsem se na bok. "Nejsem malý dítě. Já umírám! To je rozdíl." "Ale ty neumřeš a my to právě jdeme zařídit." Řekl a já se neudržela a společně s bolestí jsem vykřikla. A spadla jsem do bezvědomí.

Pohled Kola:
Vykřikla bolestí, párkrát sebou trhla a nakonec omdlela. "Zavolám Mattovi. Bude jí hlídat." Řekla Becka jenže to začala Elena brebentit. "Jmenuji se Elena. Jsem z malého statku kousek odtud." Co to? Naše seznámení. Byly jsme s Rebekou a Elijahou ve městě a narazily jsme na ní. Elijah viděl jak je smutná, nějací muži se k ní chovali zle a tak se jí Elijah rozhodl ujmout. "Potkala jsem jednu rodinu.... Ano, jeden je moc krásný. Jmenuje se Kol." Já? Eleno.... Musíme jí zachránit. Rebeka se na mě podívala a zamrkala, řekl bych že rozehnává slzy. "Zůstaň tu s ní. Zajedu k Nickovi." Neměl jsem chut se s ní hádat, ale... "Měl bych jet taky, vždycky ho dokážu přemluvit víš jak..." V tom se Elena pohnula a zavzlykala. Otočil jsem se na ní a hrozně se třásla.
"Nechci být sama... Už ne.... Prosím neopouštěj mě.... Nechci být sama....Už ne..." Šeptala pořád dokola a tak jsem ji vzal za ruku. "Nejsi sama, jsem tu s tebou. Rebeko padej pro tu krev. Hned!" Pohladila Elenu po tváři a zmizela. Lehnul jsem si vedle ní a pevně jsem ji držel. "Eleno, jsem tu s tebou. Neboj se." Sakra. Znám jí už tolik let, nesmí mi zemřít. To nedovolím. Po chvíli ticha a klidu zamrkala a koukala se na mě. Usmála se. "Ty jsi tady." "Přesně tak, chápu že jsi z toho odvařená, jsem lepší jak celebrita." "A bez svého sebevědomí bys to nebyl ty." Zasmál jsem se a kouknul na její ránu. Bylo to horší, zvětšila se a hodně krvácela. Všude se jí odchlipovala kůže a maso.
"Hej, nech si ten svůj smutnej obličej pro kamery, nebo pro ty svý krásky který každej večer balíš. Na mě to nezabírá." Ušklíbla se, ale její hlas zněl hrozně tiše. Rebeka se za chvíli vrátí a budeš v pohodě. Pak si zajdem na skleničku a zasmějem se tomu." Zavřela oči a zase usínala. "Pochybuju." Zašeptala ještě a pak doopravdy usnula. "Nechci s tebou být Nicku... Ne, ne.... Ano, je to kvůli němu....Miluju ho." Koho? Řekni koho a já ho zabiju. "Miluju Kola. A vím že on mě ne, jsem jen malej spratek. Nech toho! Vím že tam je s další ženskou! Proč myslíš že jsem tady hmm?" Hrozně sebou cukala, vydávala pohyb za nás obě, protože já jsem byl jako z kamene. Ona mě miluje? Cože? Jak? Vždycky mnou tak pohrdala a byl jsem jen kamarád a ... Proč mi to sakra neřekla? Vždyť ona je jediná upírka o kterou se zajímám víc než jako o sexuální hračku! "Jsem s tebou Eleno, pššššt." Šeptal jsem když se vzpírala náporu té bolesti.
Otevřela oči a celá zčervenala. Začala plakat, bylo jí jasné že jsem to slyšel. "Neplač. umokříš mi košili." Řekl jsem ze srandy ale její tvář byla zarmoucená a cítila se ztrapněná. "Neměl jsi to slyšet nic z toho. Běž pryč." Šeptala a hned potom začala kašlat. Vykašlávala krev a částečně se jí dusila. Bál jsem se o ní. Copak se jí muselo stát zrovna teď? Zrovna jí? Otřel jsem jí krev z brady a položil jsem si jí na hruď. "Jestli tě nezachráním, přísahám že si to nikdy v životě neodpustím, stejně tak jako když jsem si k modrý košili vzal zelenou kravatu." Musel jsem se snažit o trochu vtipu, nesmí se zhroutit. "Nebud tak melodramatickej Kole. Vážně by jsi měl jít. Nemusíš tu se mnou sedět a koukat se jak umírám jen ze soucitu nebo z nutnosti. Běž už."
"Ani mě nehne drahoušku. Kdybych tu nechtěl být tak tu nejsem. Řeknu ti jedno tajemstí ano?" Zmučeně a unavěně přikývla. "Jsi jediná upírka na který mi kdy záleželo, jen jsem si myslel že budu mít víc času na to ti to říct. Víš jak moc jsem zamlklej když nede jen o mou osobu." Zmrzla. "Tohle nemusíš říkat. Neříkej to jenom proto že umírám, tohle jsem nikdy nechtěla, né takhle." Prohnula se bolestí a ruce mi zatala do kůže. Natisknul jsem si jí k sobě a nechal jíat na mě vyjádří svuo bolest. "Neříkám nic co nemyslím vážně. Miluju jak jsi ochotná udělat pro všechny cokoliv chtějí. To jak se směješ. To že chápeš každý můj pohnutek a vtip. Miluju jak se na mě díváš, jnže jsem si nikdy nemyslel že svůj pohled myslíš takhle vážně. Na to jak jsem inteligentní mi toho hodně ušlo co?" Zasmál jsem se a políbil jsem jí do vlasů. "Jsi idiot Kole." Zamumlala a já se znovu smutně zasmál. "To na tobě taky miluju. Dokážeš mi nadávat tak, že to zní jako poklona. Nepříjdu o tebe je ti to jasný?"
Chtěla něco říct jenžě se vydala do světa snů. Vytáhnul jsem telefon a zavolal Rebece. Hlasová schránka. "Pohni s tím Beko! Umírá tu! Jestli tu nebudeš do čtvrt hodiny bude po ní a taky po našem bratrovi! Pohni!" Zařval jsem a položil ho vedle sebe na postel. Hladil jsem Elenu po celém těle a jen tak tak jsem zadržoval slzy. Konečně jí mám a najednou mi má vyklouznout z prstů? Ani náhodou. "Bojím se. Mám strach je tu tma tati. Tati??? Tati ne!!! Nechci být sama... Už ne.... Prosím neopouštěj mě.... Nechci být sama....Už ne..." Drahoušku.... Co se ti to stalo? "Nejsi sama Eleno. Nejsi sama drahoušku, jsi se mnou. Neopustím tě, miluju tě." Vyřknul jsem ty slova dívce utápějících se ve vzpomínkách. Toto je poprvé co jsem je vyslovil a myslel jsem je upřímě vážně. Nikdy jsem si nemyslel že budu milovat někoho jinýho než sebe, ale stalo se. A já o ni přicházím.
Sehnul jsem se k ní a políbil jsem jí. Lehce něžně, nutně. Nechtěl jsem aby to byl náš poslední polibek. Otevřela oči a usmála se. "Tohle je ta nejšťastnější vzpomínka. Ted už můžu umřít." Stíkali jí slzy a pro mé překvapení slzy stékaly i mě. "Nesmíš, opovaž se to udělat. Nepříjdeš o mě a já o tebe. Nedovolím to." "Ale ono už se to děje Kole... Miluju tě." Zavírala oči a opouštěla mě. Ne! To nesmí! "Eleno bojuj, vydrž ještě chvíli! Slyšíš! Kvůli mě!" Dýchala jen zlehka. "No tak Eleno." Umírala. Opouštěla mě. To nesmí! Nesmí!!!! Slyšel jsem jak se otvírají dveře. "Rebeko honem! Umírá!!!!!!!" Zařval jsem a vzal jsem Elenu do náruče. Jenže do pokoje vtrhnul Klaus a ne Rebeka. Usmál se a vytáhnul si rukáv. "Máš štěstí že mi Rebeka vzala něco na čem mi moc záleží, jinak by zemřela. Ale Carolinin život v sázku nedám nikdy." Natrhnul si zápěstí a přiložil ji ho k puse.
Nepila. "No tak Eleno!" Polkla, O můj Bože! Vydechl jsem úlevou a zasmál jsem se. Začala lokat po velkých doušcích. Hned se jí zacelila rána a vrátila se jí barva. Když si uvědomila čí ruku to má vlastně u pusy odtáhla se. Nick se jen posměšně zasmál a stáhnul si rukáv. "Nicku." Pozdravila ho. "Ahoj Elenko, myslím že budeš muset poděkovat Rebece a Elijahovi že mi unesli Caroline, jinak by jsi totiž tuhle chvíli už nezažila.... A jak se cítíš ty Kole, zase jsi pro ni nic neudělal." Elena se zasmála a postavila se mu čelem. "Ty absolutně nevíš co všechno pro mě udělal, tak mlč. Děkuju za krev, ale už tvé služby nepotřebujeme, dojdi so pro Blondýnu a měj se." Nick se jen zasmál a zmizel.
Otočila se na mě a byla smutná. "Co je?" "Vím že to co jsi řikal, bylo kvůli tomu že jsem umírala a tak pochopím když..." Nenechal jsem jí říct další stupidní slovo a strhnul jsem si jí do náruče. Líbal jsem jí jako šílenec, jen aby pochopila jak moc jsem svoje slova myslel vážně. "Víš co to znamená že?" Zeptala se mě a já se nechápavě zaculil. "Jestli se ještě někdy dotkneš nějaký nohatý prsatý holky a nebudu to já, tak tě zabiju!" Zasmál jsem se a znovu jsem si řivlastnil její usta. "Nikdo není tak dobrej na to abych tě s nimi podváděl. To si zapamatuj, ted už jsi jen moje drahoušku." Mrknul jsem ale náhle jsme se od sebe oba odtrhli. Do pokoje vešla Rebeka s Elijahou a zaraženě na nás koukali. "Počítala jsem minuty kdy ti to konečně dojde ty dube!" Zasmála se Rebeka a objala Elanu tak pevně že ji div nepraskla žebra. "Jsem ráda že jsi v pořádku.ů
Pak si jí přivlastnil Elijaha. "Říkal jsem ti že mu to jednou dojde. Jak ti je?" "Perfektně. Děkuju vám... všem! Bez vás bych už čuchala fialky ze spodu." "Tak co kdyby jsme začli někam na oslavu. Třeba do baru a tak?" Zeptala se Rebeka s uličnickým pohledem. "Myslím že svůj volný čas využijeme jinak ne Eleno? Co třeba se trochu víc poznat, v intimním slova smyslu." Jen se ke ěm přitiskla a víc a to byla její odpověd. "Dobře lidi, myslím že by jste si na pár hodiny měli dát pauzu a někam zajet. Třeba jděte do JessBaru. Tam mají nonstop." Zamrkal jsem a strkal je ze dveří. "Nekecej Kole, vím že se ti určitě po druhém kole vybijou baterky." Zasmála se Becka a zamávala nám. "Věřmi že já mu je znova dobiju pokud to bude nutný, ale pochybuju že jo." Hned jak se zavřeli dveře mě začala líbat a moje tělo se už nemohla dočkat. "Ani nevíš jak dlouho jsem na to čekala a jen jsem byla nucena poslouchat jak sténají ostatní holky." "Veř mi že už to nikdy nebudeš muset poslouchat znova. Protože v mý postel odted budou jen ty dva nejkrásnější kusy, Já a ty." Políbil jsem jí a svalil do peřin.
Sakra, nikdy jsem si nemyslel že nás dá dohromady zrova její skoro smrt.

Dodatek: Moc doufám že se to líbilo. Nevěděla jsem o čem psát, jaký téma a tak jsem si vzpoměla na Nadiu... No, tak doufám že se vám to líbilo.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Který z Původních?

Kol <3 38.2% (154)
Nicklaus 39.2% (158)
Elijah 15.4% (62)
Rebekah 6.9% (28)
Esther 0% (0)
Mikael 0.2% (1)

Komentáře

1 erevin erevin | Web | 12. března 2014 v 22:29 | Reagovat

Překrásné :-)  :-)  :-)

2 bara bara | 13. března 2014 v 9:10 | Reagovat

super :-)

3 erin erin | 13. března 2014 v 9:29 | Reagovat

moc pěkné.... ;-)

4 Ewží Ewží | 13. března 2014 v 17:40 | Reagovat

Naprosto suprový :)
Nechtěla by jsi mi taky napsat jednodílovku? O:)

5 Janča Janča | 13. března 2014 v 18:30 | Reagovat

Nádherné!! :-) Opravdu se ti to mooooooc povedlo!! :3 Chudák El musela skoro umřít, aby si Kol uvědomil, co k němu cítí.. Je asi vážně trochu dutej! :D

6 LinDee LinDee | Web | 13. března 2014 v 19:01 | Reagovat

[4]: Klidně :) Jen si napiš jaký pár a jaká situace. Jestli Happy end nebo tak... :D

7 Tew* Tew* | Web | 13. března 2014 v 20:46 | Reagovat

Páni, je naprosto úžasná! Udělala jsi mi velkou radost, je to skvělé! Moc se mi to líbí! :) Jak Elena blouznila z toho kousnutí, povedlo se ti to! :) Miluju ten pár! ♥♥

8 Mia Elizabeth Mia Elizabeth | Web | 15. března 2014 v 10:54 | Reagovat

Skvělé :-) Pochibuju, že se mu vybijou baterky :D Jsem ráda, že to nakonec dobadlo dobře :D  :D

9 Ewží Ewží | 19. července 2014 v 23:27 | Reagovat

[6]: Kol+Elena a happy end :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama